
Máte stránku, která má prodávat i vysvětlovat. Podle čeho poznáte, který text tam patří? Rozdíl mezi copywritingem a content writingem není v délce. Není ani v tom, jestli text prodává. Je v něčem, co na stránce není vidět.
Na vašem webu je místo, kde se rozhoduje, jestli z návštěvy něco bude, a není to vaše nabídka. Je to věta, kterou člověk čte ve chvíli, kdy už ví, co chce, a vy mu místo ní nabízíte odstavec o tom, jak věc funguje. Ten odstavec je pravdivý a dobře napsaný a ten člověk ho přeskočí, protože nepotřebuje vědět, jak to funguje, ale co má udělat. Odejde s prázdnou rukou, i když jste mu měli co dát, a v datech se to projeví jako návštěvník, který se neozval.
Definice bez omáčky: text, který má vyvolat akci
Copywriting je text, po kterém má čtenář něco udělat. To je celá definice. Rozložíte ji na dvě části: text a akci. První zvládne každý, kdo umí psát. Druhá je ta, kvůli které ten text vzniká.
Z toho plyne věc, která se špatně přijímá: copywriting se neměří tím, jestli se vám líbí. Líbí se i text, po kterém nikdo nic neudělal. Měří se tím, jestli ten člověk udělal, kvůli čemu jste ho psali.
Slovníkové heslo odpoví, co to je, a skončí: jde o tvorbu reklamních a marketingových textů, jejichž cílem je podpořit prodej. Co vám ale neřekne, je, kdy to platí. Tenhle text začíná tam, kde slovník skončil.
Slovo přišlo z reklamní praxe a označovalo text, který měl prodat. Ne pobavit, ne informovat, prodat. Odbočka, která odvede od cesty: copywriting není copyright. První je psaní textu, druhé právo k dílu. Dokumentace pro tvůrce obsahu přidává otázku, kdo text vytvořil, jak vznikl a proč, ale neříká, který režim patří na kterou stránku.
Kde se to láme: záměr čtenáře v momentě čtení
Rozdíl mezi oběma režimy není v textu, ale v člověku, který ho čte. Tentýž živnostník může mít dva záměry. Jeden den hledá, kdo mu povede účetnictví, a chce vědět, co za to dostane. Druhý den řeší, jestli má vůbec přejít na jiný režim evidence. Jsou to dva stavy a každý si žádá jiný text.
Záměr se dá poznat z toho, odkud ten člověk přišel. Z vyhledávání přichází s otázkou, kterou si sám napsal. Z reklamy s tím, že ho něco zaujalo. Z e-mailu s tím, že o vás už ví, a potřebuje jeden krok. Když na všechny tři použijete stejný text, dva dostanou něco jiného, než hledali.
Když chcete mít ten záměr zapsaný dřív než první větu, můžete začít s návrhem, který má od začátku určený záměr.
Zeptejte se dnes vyhledávače na tutéž otázku a dostanete definici. Odpověď, kterou k ní přidá, rozdíl řeší, ale proti běžnému psaní článků nebo beletrie, ne proti content writingu.
Když se oba záměry obslouží jedním textem, člověk odejde bez akce i bez poznání.
Čtyři typy textů a který režim si žádají
Když máte záměr pojmenovaný, zbývá ho přiřadit k typu textu. Tabulka níže není návod na psaní, ale rozhodnutí, které uděláte dřív, než napíšete první větu.
Typ textu | Co má člověk udělat | Který režim |
|---|---|---|
Landing page | Chce jednu věc vyřídit a nechce u toho nic studovat | copywriting, pokud už ví, že to chce |
Článek na blogu | Chce porozumět tomu, co hledá | content writing, protože si odpověď teprve skládá |
Chce vědět, jestli ho to má zajímat dál | copywriting, pokud má udělat jeden krok | |
Inzerát | Zastaví se na jedné větě, víc času nemá | copywriting, protože na vysvětlování není místo |
Poslední sloupec je kritérium, ne nálepka. Neplatí, že každá landing page je copywriting. Když ten člověk ještě neví, že to chce, landing page mu to nevysvětlí.
Co si copywriter musí zjistit před první větou
Copywriting nevzniká psaním, ale rozhodnutím, které mu předchází. Než napíšete první větu, potřebujete vědět čtyři věci:
- Komu text mluví a co ten člověk už ví.
- Co má udělat po přečtení, jednou větou.
- Jaká slova používá sám, když o věci mluví.
- Čemu musí uvěřit, aby konal, a čím se to dá podložit.
První dvě nejdou nahradit talentem. Když nevíte, komu píšete, napsali jste text pro nikoho, a když nevíte, co má udělat, nemá ten text jak skončit. Třetí rozhoduje o tom, jestli vám ten člověk rozumí, čtvrtá, jestli vám uvěří.
Bez všech čtyř vznikne text, který je správný a nikam nevede: má nadpis i výzvu, ale chybí mu důvod, proč by ho ten člověk měl poslechnout. Když je máte pojmenované, můžete začít psát. Od klíčového slova po hotový návrh je cesta, na které se ty čtyři věci neztratí mezi odstavci.
Kdy je copywriting špatný nápad a co použít místo něj
Jsou situace, kdy výzva k akci nemá co nabídnout. Je lepší je poznat dřív, než text napíšete. Když člověk ještě neví, že má problém, nemá co objednat a text s konzultací mine o dvě otázky dřív. Když se rozhoduje mezi dvěma podobnými věcmi, nechybí mu výzva, ale důkaz. A když text musí obstát ve vyhledávání, samotná výzva nestačí, protože si ten člověk otázku napsal sám a chce odpověď.
Co dělat místo toho: vysvětlit, odpovědět, ukázat rozdíl. Pomůže obsahová část, která drží otázku i odpověď, sekce s častými dotazy a porovnání. Na konci má smysl jedna akce, a jen když pro ni ten člověk má důvod.
Až budete skládat obsahovou část s výzvou do jednoho celku, hodí se přehled nástrojů, které to celé drží pohromadě.
Ani jeden z těch dvou režimů není lepší. Rozdíl je v tom, jestli ten člověk už ví, co chce, nebo to teprve zjišťuje. Podle toho se rozhoduje, který z nich na tu stránku patří.
Tentýž produkt, dva texty: ukázka copywriting vs content writing
Nejlepší definice copywritingu je příklad, ne věta. Následující dva texty ukazují rozdíl, který se slovy popisuje těžko: tentýž produkt, stejná firma, stejná stránka. Oba texty jsou modelové, napsal jsem je pro tenhle článek a nepatří žádné firmě.
Verze A, režim copywriting:
Účetnictví, které vás nepřipraví o večery
Živnostník nemá na to, aby se po práci učil daňové zákony. Má na to, aby podnikal.
Převezmeme si od vás daňovou evidenci, přiznání i komunikaci s finančním úřadem. Vy nám jednou za měsíc pošlete doklady, my do tří dnů potvrdíme, že sedí, a ozveme se jen tehdy, když něco chybí.
Co získáte: přehled o tom, kolik vám skutečně zůstane, termíny pohlídané za vás a nikoho, komu byste museli volat zpátky.
První konzultace je zdarma a trvá dvacet minut. Objednejte si ji ještě tento týden.
Verze B, režim content writing:
Jak funguje daňová evidence u živnostníka a kdy se vyplatí mít ji podchycenou
Daňová evidence není totéž co účetnictví. Živnostník v ní sleduje příjmy a výdaje, majetek a dluhy; nepotřebuje rozvahu ani výkaz zisku a ztráty. Rozhoduje o tom, co si může odečíst a co ne, a právě tam vzniká většina chyb, které se řeší až při kontrole.
Kdo má povinnost vést daňovou evidenci a kdo může přejít na paušální daň, záleží na obratu a na tom, jaké výdaje uplatňuje. V praxi se to láme na dvou místech: na přechodu mezi režimy a na dokladech, které přijdou pozdě.
Ať už si evidenci vedete sami, nebo ji svěříte někomu jinému, vyplatí se mít jasno ve třech věcech: které doklady potřebujete, do kdy je musíte mít a co se stane, když jeden chybí. Tyhle tři věci se vyplatí vyjasnit dřív, než přijde první kontrola.
Verze A pojmenuje člověka a jeho situaci v první větě, řekne, co se stane po přečtení, a skončí jednou akcí s časovým rámcem. Čtenář po ní buď objedná konzultaci, nebo odejde s vědomím, že to není pro něj. Verze B odpovídá na otázku zadanou do vyhledávače a čtenář po ní bude vědět, co si připravit, ale neklikne, protože ještě nekupuje.
Ani jedna z nich není správná. Verze A prodává člověku, který už ví, že to chce. Verze B vysvětluje člověku, který teprve zjišťuje, jestli to potřebuje. Když je dáte na jednu stránku, neprodá ani nepoučí: ten, kdo chtěl objednat, se prokousává vysvětlením, a ten, kdo chtěl porozumět, narazí na výzvu bez důvodu.
Tady je potřeba být přesný. Rozdíl mezi copywritingem a content writingem najdete v češtině popsaný. Co nenajdete, jsou dvě verze téhož textu jako celek vedle sebe a kritérium, podle kterého se rozhodnete, kterou z nich na tu kterou stránku potřebujete. Ukázky před a po najdete, ale jen na úrovni jedné věty. Tady máte obojí.

Často kladené otázky
Je copywriting totéž co content writing?
Ne, i když se v praxi prolínají. Copywriting má čtenáře dovést k jedné akci, content writing mu má odpovědět na otázku, se kterou přišel. Rozdíl není v délce ani v tom, jestli text prodává, ale v tom, co ten člověk v momentě čtení chce udělat.
Jaký je rozdíl mezi copywritingem a běžným psaním textů?
Běžný text má být přečtený. Copywriting má být přečtený a ještě po něm má něco zůstat. Rozdíl se pozná podle toho, jestli má text pojmenovanou akci a jestli se dá změřit, že se stala.
Musí copywriting vždy končit výzvou k akci?
Výzva je důsledek, ne pravidlo. Text může končit otázkou nebo rozhodnutím, které si člověk odnese. Důležité je, že má jeden jasný konec a ten odpovídá tomu, co ten člověk v tu chvíli chce udělat.
Dá se copywriting poznat podle délky textu?
Ne. Délka je vlastnost textu a rozdíl mezi režimy není ve vlastnosti textu. Krátký text může vysvětlovat a dlouhý prodávat. Rozhoduje záměr čtenáře, ne počet slov.
Závěr
Když je času málo, udělejte jednu věc. Vyberte si stránku, která má dělat obojí, a napište nahoru větu: co má ten člověk po přečtení udělat. Když to nedokážete napsat, není to problém psaní, ale rozhodnutí.
Druhá věc je stejně rychlá. Podívejte se, odkud na tu stránku lidé chodí. Z reklamy a z e-mailu potřebují akci, z vyhledávání odpověď. Když se to na jedné stránce bije, nejsou to dvě verze textu, ale dvě stránky, které se tváří jako jedna.
Sedm dní s plným přístupem a bez závazku.
Začněte 7 dní zdarma · Podívejte se na ceník
A pokud si odnesete jen jedno: rozdíl mezi copywritingem a content writingem není v tom, jak text vypadá, ale v tom, co od něj ten člověk potřebuje.


